MUZEUM POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Ke Karlovu 1, 120 00 Praha 2 najdi na mapě >>

telefon: 224 923 619 pokladna: 974 824 855

Otevřeno pondělí - zavřeno úterý - neděle 10.00 - 17.00

Vstupné

Plné vstupné: 100,- Kč
Snížené vstupné: 50,- Kč
(děti do 6 let, studenti, senioři nad 65 let, ZTP)
Rodinné vstupné: 200,- Kč
(2 dospělí + 2 děti)

Dnešní program

Dopravní hřiště pro veřejnost
2. 6. 2020 — 31. 10. 2020

Běžící výstavy

Policie v symbolech aneb hrdost na rukávu
Křižovatka cest
Stejnokrojové doplňky aneb Drobnostmi to začíná
Policejní pyrotechnici včera a dnes aneb Jdeme tam, odkud ostatní utíkají

Stálé expozice

Boj policie proti drogám
Ochrana osob a majetku
Ochrana obyvatelstva
Letecká služba Policie ČR - Napříč časem
Sto let bezpečnostních sborů

Dopravní hriště

čt 13—15 h
so/ne 10—12 a 14—16 h

Slavín

Databáze padlých

Muzeum
						Policie České republiky - areál Karlov, Praha 2-Nové Město -
						idatabaze.czMuzea
						- idatabaze.cz

Případ Vranská (1933)

Dne 2. září 1933 byl na bratislavském nádraží nalezen kufr z osobního vlaku číslo 302 z Prahy – Masarykova nádraží, jehož obsahem byly odřezané ženské nohy a hlava zabalená do prostěradla a útržků časopisů. Ve stejném dni byl v Košicích v rychlíku číslo 2 z Prahy – Wilsonova nádraží nalezen druhý kufr, kde byl lidský trup bez hlavy a dolních končetin. Policejní aparát se rozběhl na plné obrátky. Bylo zjištěno, že se jedná o Otýlii Vranskou, narozenou 9. března 1911 v Brezne nad Hronom. Všechny stopy a poznatky vedly do Prahy, kde byl zjištěn její poslední pobyt. Šetření bylo přeneseno na policejní ředitelství v Praze, kde pátrání řídil vládní rada Vaňásek. Z ohromného množství poznatků, daných velkou publicitou se podařilo provést rekonstrukci pohybu oběti až do doby asi dvou hodin před vraždou. Byl vytvořen i popis domnělého vraha. Případ, jehož vyřešení bylo původně stanoveno na hodiny, protáhl se na dny, měsíce, roky. V průběhu vyšetřování vypovídaly desítky svědků a podezřelých, byla provedena řada odborných expertíz a bezpečnostním orgánům byly doručeny stovky podepsaných dopisů a anonymů od pisatelů, kteří reagovali na zkreslené zprávy tisku se snahou pomoci ve vyřešení případu, lidí duševně nemocných i těch, kteří si chtěli touto cestou vyrovnat účty se svými nepřáteli. Přes všechnu snahu zůstal však jak motiv činu, tak jeho pachatel neobjasněn.