MUZEUM POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Ke Karlovu 1, 120 00 Praha 2 najdi na mapě >>

telefon: 224 923 619 pokladna: 974 824 855

Vstupné

Plné vstupné: 100,- Kč
Snížené vstupné: 50,- Kč
(děti od 6 let, studenti, senioři nad 65 let, ZTP)
Rodinné vstupné: 200,- Kč
(2 dospělí + 2 děti)

Otevírací doba

pondělí: zavřeno
úterý - neděle: 10.00 - 17.00

Běžící výstavy

Křižovatka cest

Stálé expozice

Ochrana osob a majetku
Boj policie proti drogám
Ochrana obyvatelstva
Letecká služba Policie ČR - Napříč časem
Sto let bezpečnostních sborů

Dopravní hriště

čt 13—15 h
so/ne 10—12 a 14—16 h

Slavín

Databáze padlých

Muzeum
						Policie České republiky - areál Karlov, Praha 2-Nové Město -
						idatabaze.czMuzea
						- idatabaze.cz

1924-1927 otisky prstů

Daktyloskopie je nauka o obrazcích papilárních linií na vnitřní straně článků prstů, na dlaních a na prstech nohou a chodidlech. Český fyziolog Jan Evangelista Purkyně byl jedním z prvních vědců, kteří poukázali na různorodost papilárních linií. V roce 1823 popsal jejich základní vzory na posledních článcích prstů a rozdělil je do devíti skupin.

O praktické využití daktyloskopie v kriminalistické praxi se v dalších letech v různých zemích zasloužila řada průkopníků, včetně Čechů. Četnický důstojník Josef Povondra, policejní úředník František Protivenský i další jejich spolupracovníci dosáhli toho, že od roku 1908 se daktyloskopie i u nás stala hlavní kriminalisticko-technickou metodou identifikace osob.

Zákonitosti daktyloskopie:

1. Nejsou na světě dva jedinci, kteří by měli shodné obrazce papilárních linií.

2. Obrazce papilárních linií zůstávají po celý život člověka relativně neměnné.

3. Papilární linie jsou neodstranitelné, pokud není odstraněna i zárodečná vrstva kůže.

Ve dvacátých letech si již daktyloskopie vysloužila všeobecné světové uznání. Daktyloskopický znalecký posudek byl plnohodnotným soudním důkazem. V rámci Policejního ředitelství v Praze vznikla daktyloskopická sbírka, využívaná při pátrací službě bezpečnostními orgány z celé Československé republiky i k mezinárodní spolupráci. Objevily se však i pokusy o zpochybnění této metody.

29. dubna 1924 došlo k vloupání do pokladny ve sklárně v Libochovicích a odcizení 34 000 Kč. Při ohledání místa činu zajistili četničtí pátrači trasologické stopy chůze a otisky prstů na okně i pokladně. Na základě těchto stop byli usvědčeni dva pachatelé. Jedním z nich byl kasař Alois Košťál, jemuž soud uložil dvouletý trest vězení. Ve vězení vymyslel Košťál plán, jak obelstít daktyloskopii.

19. října 1927 neznámý pachatel po rozbití části skleněné výplně okna vnikl do spořitelny ve Smolnici a vyloupil zde pokladnu. Na skleněných střepech u okna kriminalisté zaprašováním daktyloskopickým práškem zjistili a na daktyloskopickou lepící fólií zajistili otisky prstů. Porovnáním s evidencí zjistili, že se jedná o otisky prstů Aloise Košťála. Ten však byl z pankrácké věznice propuštěn až 29. listopadu 1927 a na dobu vloupání měl tedy alibi. Zdálo se, že jsou na světě dva lidé se stejnými otisky prstů, což by otřáslo vědeckým základem daktyloskopie.

Četničtí pátrači však porovnali střepy s Košťálovými otisky s rozbitým okenním sklem a zjistili, že do něj nepasují. Měly jiný tvar, tloušťku i plochu. Na základě způsobu provedení vloupání (modus operandi) posléze vytypovali a usvědčili skutečného pachatele, který předtím "seděl" společně s Košťálem a byl propuštěn dříve než on. Po vzájemné dohodě se mu v rámci pracovní činnosti podařilo vynést mimo věznici střepy s Košťálovými otisky prstů, které po svém propuštění vyzvedl z úkrytu a rafinovaně podstrčil na místě vloupání ve Smolnici. Tento případ potvrzuje, že stopu je nutno nejen nalézt a zajistit, ale také správně vyhodnotit.

Košťálův případ se stal předlohou námětu legendárního filmového seriálu "Hříšní lidé města pražského", natočeného koncem 60. let - konkrétně 4. dílu s názvem "Otisky prstů", v němž se kasaři "František Pecháček" a "Kamil Novák" pokusí podstrčenými stopami otřást daktyloskopiíí.

Ve sbírkách Muzea Policie ČR se dochovaly některé snímky z Košťálova případu, využívané v bývalém kriminalistickém muzeu v Bartolomějské ulici k názorným studijním účelům.