MUZEUM POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Ke Karlovu 1, 120 00 Praha 2 najdi na mapě >>

telefon: 224 923 619 pokladna: 974 824 855

Vstupné

Plné vstupné: 100,- Kč
Snížené vstupné: 50,- Kč
(děti od 6 let, studenti, senioři nad 65 let, ZTP)
Rodinné vstupné: 200,- Kč
(2 dospělí + 2 děti)

Otevírací doba

pondělí: zavřeno
úterý - neděle: 10.00 - 17.00

Běžící výstavy

Rytíři nebes, 311. československá peruť
Tváře Evropy/Faces of Europe
Křižovatka cest
Policejní pyrotechnici včera a dnes aneb Jdeme tam, odkud ostatní utíkají

Stálé expozice

Ochrana osob a majetku
Boj policie proti drogám
Ochrana obyvatelstva
Letecká služba Policie ČR - Napříč časem
Sto let bezpečnostních sborů

Dopravní hriště

Dětské dopravní hřiště je v provozu od dubna do října s ohledem na počasí.

více informací o provozu

Slavín

Databáze padlých

Muzeum
						Policie České republiky - areál Karlov, Praha 2-Nové Město -
						idatabaze.czMuzea
						- idatabaze.cz

1951 - vražda Herty Černínové

Dne 17. dubna 1951 čtyřiatřicetiletý Miroslav Šmíd zavraždil sedmnácti údery jednokilovým závažím do hlavy a pěti bodnými ranami nůžek do krajiny srdeční pětadvacetiletou Hertu Černínovou. Vraždu spáchal v Praze - Vršovicích v bytě matky své milenky. Poté v koupelně rozřezal tělo zavražděné, hlavu a nohy uložil do kufru a trup s rukama do samostatného balíku. Obě ženy se sice brutální vraždy přímo nezúčastnily, ale pomáhaly mu s uklízením krevních stop a odstraněním těla. V noci ze 17. na 18. dubna ho Šmíd odvezl vypůjčeným autem zn. DKW modré barvy s červenými koly k Roztokům, kde kufr i balík vhodil z levého břehu do Vltavy. Obě spolupachatelky ho doprovázely i se svým psem. Osobní věci poškozené odhodili na různých místech. Motivem vraždy bylo získání peněz, které účetní Černínová vyzvedla v bance na výplatu zaměstnanců národního podniku Obnova - šlo o částku 67 000 Kčs. Spolupachatelkám dal Šmíd každé 5 000 Kčs, zbytek si ponechal. Kromě loupežné vraždy Šmíd později přiznal, že po dobu dvou let ve funkci účetního podvodnými machinacemi zpronevěřil přes tři miliony korun, které převážně prohýřil a utratil v barech s milenkami. Jeho zákonná manželka, s níž měl dvě děti, neměla o jeho podvodech a milostných avantýrách ani ponětí.

Herta Černínová Miroslava Šmída osobně znala ze zaměstnání a zřejmě od něj nečekala zákeřný útok. Do vršovického bytu ji vlákal pod záminkou koupě psacího stroje. Odvezl ji tam zmíněným autem přímo od banky s tím, že ji pak dopraví i na pracoviště. Tento případ potvrzuje, že nejen děti, ale i dospělí lidé by měli ve vlastním zájmu zvažovat, s kým a kam je bezpečné jít, navzdory osobní známosti. V uzavřeném bytě bez možnosti úniku a proti přesile pachatele či pachatelů je osamocená poškozená osoba zpravidla v nevýhodě...

Po zmizelé Hertě Černínové bylo vyhlášeno pátrání pro podezření ze zpronevěry. Směr pátrání se zásadně změnil 23. dubna 1951, kdy na jezu v Klecánkách pracovníci zdymadla nalezli plovoucí balík a oznámili to Veřejné Bezpečnosti (VB). Rychlé ztotožnění oběti (mimo jiné i podle jizvy na zádech po předchozí operaci), důkladné operativní pátrání po jejích kontaktech a kvalitní činnost expertů při vyhodnocení stop vedla už čtyřicet osm hodin po prvním nálezu k vytypování možného pachatele a jeho společnic. Chlupy jejich psa byly shodné s chlupy, zachycenými v látce, použité k zabalení těla oběti. V jejich vršovickém bytě zajistili kriminalisté při domovní prohlídce další důkazy, zejména krevní stopy skupinově shodné s krví Herty Černínové. Pokusným splavením dřevěných špalků také vytypovali místo vhození těla oběti do řeky. 28. dubna 1951 se Miroslav Šmíd k loupežné vraždě doznal a při rekognoskaci označil on i jeho spoluobviněná téměř stejné místo. 30. dubna poblíž něho vyzvedl potápěč z hloubky 2,5 m kufr. Dne 30. května 1951 podali vyšetřovatelé prokuratuře trestní oznámení na Miroslava Šmída a další dvě ženy pro trestné činy vražda při loupeži, rozkrádání národního majetku, podvody, pomoc při spáchání trestného činu, podílnictví a spolupachatelství. Miroslav Šmíd byl odsouzen k trestu smrti, ženy vyvázly s tresty odnětí svobody.

Řešení tohoto případu prokázalo výrazný pokrok v kriminalistické taktice i technice oproti období třicátých let dvacátého století, kdy byl vyšetřován obdobný případ vraždy Otýlie Vranské. Kriminalisté IV. oddělení krajského velitelství národní bezpečnosti v Praze Miloslav Nečásek, Jaroslav Zahrádka a další operativci, vyšetřovatelé a technici odvedli vynikající týmovou práci. Na tomto faktu nic nemění ani politické poměry začátku 50. let, které se částečně promítly i do textu pochvalného uznání.

Případ se v 70. letech dočkal volného filmového zpracování. "Kvadratura ženy z roku 1958" v hlavních rysech v podstatě zobrazuje skutečný postup kriminalistů a patří bezesporu k nejkvalitnějším dílům jinak ideologicky dosti zatíženého seriálu "Třicet případů majora Zemana".

Herta Černínová nebyla milenkou Miroslava Šmída, nespekulovala s valutami, nezpronevěřila peníze. Naopak žila ve spořádaném, i když bezdětném manželství a v zaměstnání měla velmi dobrou pověst. Její osudnou chybou bylo jen to, že neprohlédla lest zločince, který zneužil její důvěry. Ale to se může stát každému...

Čest její památce.